Stravování

Káždý Kentíček si sebou přinese: 

- lahvičku s pitím ( případně lahvičku s nadávkovaným umělým mlékem) 

- svačinu

- oběd

U nás je možnost zakoupit zdravou výživu od společnosti HIPP, SUNAR, HAMI....dle denní nabídky, kterou najdete pod naším: E -shop

Poskytování stravy v Klubíku se řídí smlouvou mezi rodičem a poskytovatelem služby péče o dítě v Klubíku (dále jen "poskytovatel"). 

Poskytovatel nemusí zajišťovat stravu (u dětí do dne před 1. narozeninami ani nesmí); tj. dítěti do dne před 1. narozeninami je vždy podávána strava donesená rodičem, dítěti staršímu zajišťuje stravu buď poskytovatel (sám ji připravuje nebo ji odebírá od dodavatele) nebo dítěti podává stravu donesenou rodičem.

Dítě dostává jídlo podávané v době, kdy je v Klubíku přítomno (péče v Klubíku je flexibilní službou, která nemusí být využita po celý provozní den).

První vytváření stravovacích návyků u kojenců a batolat – čím se řídíme v Klubíku

1. Dítě se učí nápodobou – co uvidí u rodičů (či jiných pečujících osob), bude opakovat. To se týká například výběru potravin, rychlosti jedení, množství konzumované stravy apod. Je velmi důležité, aby dobrým vzorem byli rodiče, a pokud se v Klubíku s dětmi stravují i pečující osoby, jdou příkladem.

2. Ve stravování je velice důležitá pravidelnost, ale pokud dítě nemá chuť na jídlo, tak ho nenutíme. Důležité je být důsledným a nenabízet za nesnědené jídlo různé nevhodné náhrady (např. sladkosti). Pokud dítě zrovna nechce jíst, dojíst nebo nechce vůbec ochutnat novou potravinu, nevadí. Nabídněte mu až další následující denní jídlo. Naučí se tak principu, že pokud se nenají, bude mít hlad. Jsme trpěliví.

3. U krmení musí být vždy přítomný dospělý (rodič, pečovatel), který dítěti věnuje 100% pozornost. Dítě ještě nemusí zcela bezpečně zvládat posouvání soust v ústech nebo může spolknout větší sousto a dospělý by měl hlídat, aby dítěti nezaskočilo a případně mu pomoci.

4. Dítě má jíst v klidu a mělo by mít na jídlo dostatek času. Klidná atmosféra znamená, že není puštěná televize nebo počítač, že daná chvíle je příjemná pro dítě i dospělého, který dítě krmí.

5. Při zavádění příkrmů by již dítě mělo sedět. Nejlépe u stolu na svém místě, které nebude měněno.

6. Odmítnutí pokrmu neznamená, že dítěti nechutná. Důvodů může být mnoho a je potřeba být trpělivým a danou potravinu dítěti opakovaně nabídnout (někdy i 10krát), než ji akceptuje.

7. Dáváme pozor na únavu dětí, aby neusnuly v jídelní židličce se soustem v ústech. Unavené dítě může být nervózní a odmítat jídlo. Odmítání se může proměnit v pláč, a to není klidná atmosféra. Pokud je dítě velmi unavené, usne i bez jídla a není problém, aby ho snědlo později.

8. Dalším velmi důležitým krokem je naučit dítě poslouchat správně své tělesné a psychické potřeby. To znamená například neřešit každý pláč jídlem.

Návod pro rodiče, jakou stravu dítěti zabalit

Potraviny vhodné pro kojence a batolata 

Vybírejte potraviny nejlépe sezónní a lokální. Biopotraviny jsou rovněž dobrou volbou. Pro děti nejsou vhodné vysoce průmyslově zpracované potraviny. Rovněž je potřeba vybírat pouze takové potraviny, které jsou zdravotně nezávadné. To znamená, že nejsou napadeny plísní či hnilobou a nemají prošlou dobu spotřeby.

Obiloviny

Obiloviny jsou v naší stravě podstatným zdrojem energie pro svůj vysoký obsah sacharidů. Tělu dodávají také vitaminy skupiny B, vlákninu (beta-glukany) a minerální látky (vápník, hořčík, zinek). Do této skupiny patří různé druhy příloh, jako jsou těstoviny, rýže, bulgur, pohanka, ale také kukuřice, jáhly, různé druhy vloček, krup, krupek, chléb, pečivo a další pekařské výrobky z různých druhů mouky. Rýže, kukuřice, jáhly, pohanka, amarant (laskavec), quinoa (merlík čilský) patří mezi přirozeně bezlepkové potraviny. Při výběru je nutné dbát na pestrost.

V kojeneckém věku dítěte ještě nezařazujeme tak často celozrnné potraviny, jako je to doporučeno v pozdějších měsících a letech. V kojeneckém období ještě neřešíme ani velikost porce, protože dítě si zatím zvyká na různé druhy potravin a chybějící energii je ještě možné doplňovat kojením (kojeneckým mlékem).

Je vhodné zařazovat obilné kaše, které neobsahují cukr (nejsou doslazeny) a dětem je nedoslazovat. U populárních křupek je doporučeno střídat mouky, ze kterých jsou vyrobeny a dávat je dětem pouze občas, a ne při každé příležitosti – ne když se vztekají, ne když se nudí (s neustálou dostupností potravin se nenaučí rozeznávat hlad).

Pečivo volíme co nejméně slané, bez soli na povrchu, bez jakýchkoli náplní (včetně sladkých), v kojeneckém věku ještě nezařazujte pečivo s celými semeny (slunečnicové, dýňové).

Zelenina a ovoce

Zelenina a ovoce je důležitým zdrojem vody, vlákniny, vitaminu C, minerálních látek (draslíku, hořčíku, vápníku) a dalších bioaktivních látek, které mohou hrát významnou roli v prevenci nemocí. Cenné jsou nejen čerstvé druhy zeleniny a ovoce, ale i tepelně zpracované. Využitelnost některých látek se zpracováním může zvyšovat.

Některé druhy se bez tepelné úpravy nekonzumují, např. brambory, fazolové lusky, dýně. Některé druhy zeleniny – brokolice, kapusta, zelí, pak choi – jsou bohaté na vápník (jeho vstřebatelnost je sice nižší, ale i tak jsou výborným doplňkem zdrojů vápníku k mléku a mléčným výrobkům).

Zeleniny je velké množství druhů, děti může zaujmout pestrou paletou barev, chutí i vůní. Je důležité střídat různé barvy ovoce a zeleniny, protože právě rozdílná barva signalizuje obsah různorodých bioaktivních látek.

Zpočátku děti ochutnávají velmi malá množství, seznamují se se lžičkou, později se porce zvětšují. Na konci kojeneckého období by již zelenina měla spolu s ostatními složkami tvořit podstatnou část oběda. Od dvou let až do dospělosti by mělo zůstat pravidlem to, že zelenina (případně ovoce) je součástí každého podávaného denního jídla (snídaně, svačina, oběd, svačina, večeře).

Ovoce zařazujeme do jídelníčku později, má sladší chuť, děti by si na ni rychle zvykly a odmítaly by zeleninu, která má chuť méně intenzivní.

Potraviny bohaté na bílkoviny

Maso (libové), ryby, vejce, mléčné výrobky, luštěniny, ořechy, semena Tato skupina potravin je zdrojem nejen bílkovin, ale i dalších důležitých živin: zdraví prospěšných tuků (ořechy a olejnatá semena, ryby), sacharidů (luštěniny), vlákniny (luštěniny, ořechy, semena), vitaminu A, D, E, vitaminů skupiny B, vápníku (mléčné výrobky), hořčíku, fosforu, železa (maso, vejce), jódu (mléčné výrobky, ryby), zinku a selenu.

Potraviny bohaté na bílkoviny jsou živočišného, ale i rostlinného původu (luštěniny). Na konci prvního roku by děti měly ochutnat vše z této skupiny potravin bohatých na bílkoviny. Některé potraviny budou v jídelníčku zaujímat významné místo v rámci jednotlivých denních jídel, jiné budou na zpestření (ořechy, semena).

Maso je potřeba vždy dostatečně tepelně upravit a podávat v konzistenci, kterou je dítě schopno bezpečně zkonzumovat. Uzeniny do stravy dětí nepatří.

Železo je obsaženo i ve vaječných žloutcích, jeho vstřebatelnost je však nižší a zvyšuje se přítomností vitaminu C (což je možné využít v době, kdy již dítě konzumuje tepelně neupravenou zeleninu či ovoce).

Nejdříve na zkoušku a později zcela pravidelně (1–2krát týdně) zařazujeme ryby, včetně tučných mořských. Vždy i u filetů kontrolujeme, zda neobsahují kosti. Rybí kosti však obsahují vápník, dokonale rozmixovaná sardinková pomazánka je jeho výborným zdrojem.

Mléčné výrobky – jako jogurty, tvarohy apod. podáváme neochucené. Můžeme je později doplnit čerstvým ovocem či např. 100 % ořechovou pastou. Je vhodné je začít do jídelníčku zařazovat kolem 7. měsíce. Dětem není vhodné dávat nízkotučné produkty.

Sýry, žervé apod. vybíráme s co nejnižším obsahem soli. Bližší popis je uveden v textu dále (např. použití upravené textury ořechů a semen, nutnost tepelné úpravy vajec a masa aj.). Oleje a tuk Tuk je nezbytnou součástí stravy dítěte. Plní v těle řadu funkcí – například se v něm rozpouštějí vitaminy. I mateřské mléko obsahuje tuku relativně vysoké množství.

S postupně se snižující dávkou mateřského mléka je potřeba tuky doplňovat jinak. To se děje přirozeně z potravin (maso, mléčné výrobky, ořechy, tučné ryby) nebo přidáním tuků do pokrmů. U menších dětí je vhodné přidávat olej až do uvařených příkrmů a zbytečně tak tuk nezahřívat na vysokou teplotu.

Již od malička je potřeba dbát na kvalitu tuků a preferovat řepkový a olivový olej, pro své dobré složení je vhodný i lněný olej. Ten je však cenově méně dostupný a velice rychle se kazí (je potřeba ho uchovávat v chladu a tmě).

U malých dětí se nevyhýbáme ani mléčnému tuku (máslo, plnotučné mléčné výrobky). Naopak, stejně jako pro dospělé, i pro děti není vhodný kokosový, palmový a palmojádrový tuk. 14 Cukr a sůl Cukr do stravy dětí nepatří. Čím později dítě navykne intenzivně sladké či slané chuti, tím lépe. Při výběru sýrů sledujeme výživové informace, konkrétně obsah soli. Vybíráme takové sýry, které soli obsahují nejméně. Jogurty, tvarohy apod. kupujeme neochucené. Pro zpestření je můžeme nabízet se syrovým ovocem v konzistenci, kterou je dítě schopno akceptovat (a v období, kdy již má ovoce zavedeno do stravy).

Dětem se nepodávají jakékoli sladké nápoje, a to ani džusy, nektary či ovocné šťávy. Hotové příkrmy ve skleničkách je potřeba vybírat vždy takové, do kterých není přidána sůl, což je uvedeno na etiketě. Použití soli je uvedeno ve složení výrobku. V nutriční tabulce může figurovat minimální množství soli, které vzniká přepočtem ze sodíku přítomného v malých množstvích přirozeně v některých potravinách.